Jak využívají virtuální realitu firmy v automotive

Jak využívají virtuální realitu firmy v automotive

Virtuální realitu využívají firmy v automotive napříč různými obory – například školení lidí ve výrobě, produktový design, vývoj, showroomy anebo také spotřebitelský průzkum.

Výhody virtuální reality pro automotive

Globální firmy v automotive začaly využívat virtuální realitu jako jedni z prvních. A to zejména proto, aby navýšili efektivitu svých zaměstnanců, tedy šetřili jejich produktivní čas, náklady, a snížili chybovost.

Bezpečný, a přitom reálný trénink

Nejčastěji jsou vytvářeny scénáře reálných pozic. Jak uvádíme v ostatních článcích, může se jednat např. pro pracovníky ve výrobě, seřizovače, obsluhu vstřikolisu, údržbu forem. Nebo také náhled do výroby celého vozu, aby daný pracovník pochopil, proč je určitá činnost důležitá.

Pokud student trénuje na svoji danou pozici, trénuje jak svoje pohybové dovednosti, tak si zapamatovává činnosti, které má dělat a jejich posloupnost.

Důležité je, že virtuální simulace je vždy bezpečná, a to jak z hlediska zaměstnance, tak z hlediska výroby.

Virtuální realita kombinovaná s umělou inteligencí pak zaznamenává, analyzuje a vyhodnocuje výkon zaměstnance.

Více o tom, jak využít virtuální realitu ve výrobě najdete v tomto článku.

Virtuální realita v prodeji

Zde se některé automobilky snaží vytvořit virtuální showroomy, ve kterých si zákazník dopodrobna prohlíží auto, které má v úmyslu si koupit. Model může být například úplně nový a ještě nemusí být na skladě. Zároveň může zákazník virtuálně v autě sedět a vybírat si prvky výbavy, které by si rád koupil. Tohle jsme však zatím v praxi ještě moc neviděli.

Vývoj

Designéři produktů ve virtuální realitě testují své návrhu nejen sami na sobě, ale také na určitém zkušebním vzorku lidí, aby si otestovali, nebo alespoň získali další informace o tom, jaká bude uživatelská zkušenost.

Automotive společnosti patří k těm nejmodernějším a nejvíce inovativním. Proto fakt, že využívají virtuální realitu, kde to jen jde, potvrzuje, že je to cesta správným směrem.

Které velké firmy využívají virtuální realitu

Které velké firmy využívají virtuální realitu ke školení

BMW

BMW je skvělým příkladem a inovátorem v používání virtuální reality pro trénink zaměstnanců. Lidé jsou školeni virtuálně a mohou tak sdílet zkušenosti a znalosti napříč firmou.

Školí se v různých oborech. V tom, jak efektivně řídit výrobní oddělení, v jednotlivých činnostech, nebo také využívají virtuální realitu k návrhu designu nových vozů.

Zkuste se podívat na jejich web a inspirujte se sami zde.

 

Peugeot

Peugeot klade důraz zejména na bezpečnost, je tedy průkopníkem školení bezpečnosti práce svých zaměstnanců pomocí virtuální reality. Krom toho si vyvíjí své simulátory například pro školení soft skills. Aktuálně využívá virtuální realitu pro školení v 5 státech, a to ve zhruba 60 různých činnostech.

Audi

Audi krom výše uvedeného využívá virtuální realitu také pro logistiku. Vyvinuli si svůj vlastní software pro vývoj simulátoru, tak aby jednotlivé činnosti mohli do simulátoru vložit co nejjednodušeji, a mohli to dělat i lidé, kteří neumí programovat. Jednoduché činnosti, jako např. „sem vlož určitou součástku“, „utáhni šroubek“, nebo „zkontroluj díl“, mohou tak do simulátoru vkládat třeba jejich manažeři.

Audi udává, že se zaměstnanci se ve virtuální realitě školí rádi, protože je to zábava. 

Podívejte se zde.

 

Volkswagen

Společnost Volkswagen posílala své zaměstnance do různých školících center v Německu. Ti tak trávili mnoho času na cestě, což zpomaluje a komplikuje celý proces výuky. Tam, kde je to možné, zavádí virtuální realitu, aby se zaměstnanci mohli školit ihned a šetřili tak čas a náklady vynaložené na cestování.

Video ukázka.

Americká armáda

US army má simulátorů vyvinuto nespočet, a o mnoho z nich se ani nedozvíme. Za zmínku však stojí například nácvik první pomoci v bojových situacích.

KLM

KLM školy virtuálně své piloty ve třech fázích. První z nich je virtuální kokpit a výuka ovládacích prvků letadla. Druhou fází je 360stupňové video různých reálných situací, a v poslední fázi se jedná o technickou údržbu, respektive kontrolu technických části letadla.

Ukázku najdete zde.

Siemens

Siemens se mimo jiné specializuje na turbíny ve větrných elektrárnách. V rámci virtuální reality tak technici trénuji na instalaci turbíny. A to jak se z technického hlediska, tak za různých povětrnostních podmínek. Siemens uvádí, že je to skvělý trénink předtím, než pošlou technika na ostrou montáž.

Inspirujte se zde.

DB Schenker

Společnost využívá virtuální realitu pro výuku řidičů vysokozdvižných vozíků. Učí se nejen ovládat vysokozdvižný vozík, ale také se seznámí s konkrétním skladem, ve kterém pracují. Naučí se tedy orientovat v provozu ještě předtím, než do něj reálně vstoupí, a to zejména z hlediska efektivity a bezpečnosti.

Zde najdete více informací.

Závěr

Virtuální realita má v zahraničí ale i v tuzemsku obrovský potenciál. Je načase přestat se obávat neznámého a pustit se s chutí do toho. Nové obzory se právě otevírají.

Virtuální realita: jak s ní ušetřit v jakémkoliv odvětví

Virtuální realita: Jak s ní ušetřit?

Kde najde v průmyslu VR nejlepší uplatnění?

Virtuální realita (VR) existuje již desítky let, ale teprve v posledních letech se technologie stala natolik pokročilou, že ji lze aplikovat v různých průmyslových odvětvích. Od zdravotnictví po vzdělávání prokázala VR velký potenciál při zlepšování způsobu, jakým se učíme, pracujeme a komunikujeme se světem kolem nás. V tomto příspěvku na blogu probereme nejlepší využití virtuální reality v moderním průmyslu.

Virtuální realitu tedy známe již desítky let. Nejdříve existovala v literatuře, pak ve filmech, následně ve hrách a teď ji máme pro reálné využití s reálným přínosem. Ale proč bychom ji měli využívat a v čem nám může pomoct? Šetří peníze a čas. Zní to fádně, ale pojďme si říct proč tomu tak je.

Školení a trénink

Jednou z nejvýznamnějších výhod VR je schopnost simulovat scénáře reálného světa v bezpečném a kontrolovaném prostředí. V odvětvích, jako je letectví, armáda a zdravotnictví, kde jsou v sázce lidské životy, může VR poskytnout realistický tréninkový zážitek bez jakéhokoli rizika. A nejen ti. Jakýkoliv pracovník, který obsluhuje větší stroj, nebo složitější technologii, může ve VR trénovat.

Pracovníci tak mohou získávat zkušenosti z praxe, aniž by ohrožovali život svůj, nebo kohokoliv jiného.

Kromě toho lze tréninkové simulace VR přizpůsobit individuálním potřebám, což umožňuje efektivnější učení. Pracovníci mohou například používat simulace VR k procvičování konkrétních postupů, se kterými se možná dosud nesetkali, což jim umožňuje vylepšit své dovednosti a zlepšit sebevědomí v situacích reálného pracovního života.

Dva základní případy, kde VR šetří náklady:

  • tam kde školíme opakovaně nové lidi,
  • v prostředí, které není možné snadno nacvičit v sídle firmy – např. montáže složitých zařízení.

Opakované školení nových pracovníků.

Zaměstnanci odcházejí a přicházejí. Tak kde se pravidelně vyskytují noví lidé, a jejich činnost není úplně jednoduchá, pak nastává vždy období zácviku. Pracovník pak většinou musí projít školením, musí na něj určitou dobu někdo dohlížet a učí se v ostrém provozu. To s sebou přináší jak ztrátu času osoby školitele, tak strojového času výroby, místo aby tyto zdroje byly využity k bezproblémovému provozu. Na některé situace (např. nouzové) situace – kdy je potřeba někde zasáhnout pro odvrácení škody, spustit linku, rychle reagovat, pak může pracovník narazit třeba až za několik měsíců práce. A v té chvíli nebude vědět, jak reagovat, protože se s daným problémem setká poprvé.

Popsané problémy je možné minimalizovat pomocí simulací ve virtuální realitě.

Simulátor je možné používat kdekoli a kdykoli. Šetří tedy čas školitele, stroje i žáka.

Krizové situace mohou být bezpečně zkoušeny bez rizika škod a zastavení výroby. Opakovaný nácvik pak pracovníka naučí, jak správně zasáhnout. Na zácviku je možné např. i testovat, zda má daný uchazeč předpoklady pro danou pozici.

Uspořené mzdové náklady na zácvik nového zaměstnance tak mohou často zaplatit vývoj simulátoru, dále pak ušetřený strojový čas, nebo např. minimalizovaná chybovost pracovníka.

Situace, které není možné nacvičit v sídle firmy.

Pokud zaměstnanci vyrážejí na montáže, nebo na opravy, narazí na mnoho problémů až teprve v „terénu naostro“. Nejčastěji v případě montáží u zákazníka. V takovém případě se může pracovník důležité postupy naučit (a automatizovat) v simulátoru, před realizací zakázky. Ušetří to spoustu problémů jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Chytrý pracovník také narazí na spoustu věcí, které mu nemusí být jasné, a má možnost se dobře připravit ještě v zácviku.

Takto např. využívá VR simulaci pro montáže firma Linde:

https://www.youtube.com/watch?v=77cW1iEt2N0

VR simulace tedy zkracují dobu výuky, šetří náklady a přechází krizovým situacím.

Produktový design a prototypování

Virtuální realitu (VR) lze také použít při navrhování produktů a prototypování, což umožňuje návrhářům vytvářet a testovat své nápady ve virtuálním prostoru před jejich výrobou. To nejen šetří čas a peníze, ale také umožňuje efektivnější a přesnější návrhy. V architektuře a stavebnictví lze VR použít k vytváření 3D modelů budov a struktur, což umožňuje architektům a inženýrům vizualizovat a upravovat jejich návrhy v reálném čase. To umožňuje lepší spolupráci mezi různými týmy a snižuje riziko chyb, nebo chybné komunikace.

Kromě toho lze VR použít k předvedení produktů potenciálním zákazníkům a vytvořit tak pohlcující a nezapomenutelný zážitek. Například nábytkářské společnosti mohou pomocí VR umožnit zákazníkům vidět, jak by jejich produkty vypadaly v jejich domovech, zatímco výrobci automobilů mohou vytvářet virtuální showroomy, kde si zákazníci mohou prohlížet a upravovat své vozy. To nejen zlepšuje zapojení zákazníků, ale také pomáhá společnostem odlišit se od svých konkurentů.

Marketing a prodej

Další oblastí, kde VR ukázal velký potenciál, je marketing a prodej. Společnosti mohou využívat virtuální realitu k vytváření vzrušujících zážitků pro své zákazníky, které jim umožňují interagovat s jejich produkty novými a nezapomenutelnými způsoby. Hotely mohou například potenciálním hostům nabídnout virtuální prohlídky svých zařízení, které jim umožní zažít hotel před provedením rezervace. Podobně mohou realitní společnosti používat VR k předvádění nemovitostí potenciálním kupcům, čímž vytvářejí poutavější a interaktivnější zážitek.

Kromě toho lze VR použít k vytváření ukázek produktů, které zákazníkům umožňují vyzkoušet produkty před nákupem. To může být užitečné zejména pro společnosti, které prodávají složité nebo drahé produkty, jako jsou automobily nebo stroje. Tím, že umožní zákazníkům vyzkoušet si produkt před nákupem, mohou společnosti zvýšit spokojenost zákazníků a snížit riziko reklamace.

Závěr

Virtuální realita je stále ve svých raných fázích, ale již ukázala velký potenciál ve způsobu, jakým pracujeme a žijeme. Od školení a simulací až po návrh produktů a marketing. Tady všude může VR zlepšit naše zkušenosti. Vzhledem k tomu, že se technologie vyvíjí neustále kupředu, můžeme v budoucnu očekávat ještě více vzrušujících a inovativních aplikací VR. Pokud máte zájem prozkoumat svět virtuální reality, nyní je ideální čas začít.

7 výhod školení ve VR

7 klíčových a ultimátních výhod u školení ve virtuální realitě

Virtuální realita má mnoho přínosů, které nemusí být na první pohled zřejmé. Proto ty nejdůležitější z nich uvádíme v tomto článku.

Kdy je vhodné využívat trénink ve virtuální realitě?

Kdy je vhodné využívat trénink ve virtuální realitě?

  • Tam kde opakovaně nabíráme zaměstnance a musíme je pravidelně školit,
  • tam kde chceme šetřit náklady, zvyšovat efektivitu a snižovat chybovost,
  • v nebezpečných provozech,
  • kde je výuka velice drahá například u pilotů,
  • kde nelze danou činnost natrénovat v sídle firmy, například při montážích,
  • kde si nesmíme dovolit chyby.

A teď k výhodám.

Stoprocentní soustředěnost

Vzhledem k tomu, že školení probíhá pomocí virtuálních brýlí, není žák rozptylovat okolním světem. Ať chce nebo nechce, musí se soustředit na to, co vidí v brýlích. Nebude ho tedy nic rozptylovat. Tím se také zvyšuje efektivita celé výuky. A nebude si například hrát s mobilem.

Vyzkoušení si chyb, nehod, krizových situací

Je spousta činnosti, kterým je třeba se vyvarovat, a nejdou vyzkoušet, protože je to nebezpečné. Například by se u toho mohl student poranit, způsobit škody. Takovéto situace si vyzkouší v simulátoru a podvědomě si zapamatuje, že je nesmí dělat. Příklad můžete vidět na následujícím videu z našeho simulátoru.

Dalšími příklady může být třeba evakuace při požáru a odvracení různých škod při nehodách.

Rychlé a efektivní učení

Jedná se doslova a do písmene o školu hrou. Ve virtuální realitě cvičíme různé scénáře, jsme nuceni opakovaně dělat různé činnosti a naučíme se to, ať chceme nebo nechceme. Ve virtuální realitě se prostě nelze něco nenaučit. Kéž by to bylo, když my jsme chodili na vysokou školu.

Lze se školit kdekoliv a kdykoliv

Virtuální brýle si může student vzít domů, může se učit v kanceláři, v meeting roomu, kdekoliv.  Školení není náročné na techniku ani na prostory.

Nejsou potřeba školitelé

Simulátor ve virtuální realitě nás vede sám, říká nám, co máme dělat a vyhodnocuje, zda to děláme dobře nebo špatně. Lidská stránka školitele je zde potřeba tedy úplně minimálně, ušetříme tím personální kapacity.

Nízké náklady

Jakmile se simulátor vyvine, můžeme ho používat nekonečněkrát znova, prakticky bez jakýchkoliv nákladů. Častokrát se tedy simulátor zaplatí už po vyškolení několika jednotek lidí.

Zdroje a životní prostředí

Ačkoliv je virtuální realita samozřejmě na elektřinu, spotřebovává jí méně než televize. Ke školení tedy není potřeba používat náročné stroje ani spotřebovávat materiál. Virtuální realita je tak šetrná životnímu prostředí.

Chcete-li vědět více, prostě nám napište a zeptejte se: ahoj@icebreakers.cz

Nejlepší nápady na využití VR v průmyslu

Nejlepší nápady na využití virtuální reality v průmyslu

Výuka a školení

Jedno z nejzajímavějších využití VR v průmyslu je výuka a školení. Zaměstnanec se nemusí učit na zařízení, které je provozu, ale cvičí reálné situace ve virtuálních brýlích. Má to několik přínosů. Nezatěžuje reálný provoz, nemusí se mu věnovat další člověk, a může nacvičit např. nouzové postupy. V podstatě škola hrou. A jsme přesvědčeni, že takto to J.A. Komenský myslel. Tedy ne, že si u učení hrajeme, ale že se hrou – simulací – naučíme reálné situace.

Převedení zařízení do VR (například linky, nebo stroje) probíhá tak, že se buď do virtuální reality celý stroj naprogramuje – „zkopíruje“ přesně tak, jak funguje (složitější varianta), nebo se naprogramují předem dané scénáře (jednodušší varianta).

 

Zhotovení VR simulátoru se dělí na dvě zásadní fáze:

  • vizuální – výroba 3D prostředí a objektů, které budeme využívat,
  • technická – naprogramování toho, co se bude dít, např. chování linky, nebo stroje, a příprava scénářů.

    Čím je zařízení složitější, tím je složitější simulátor. Otázkou tak je, jak tvorbu simulátoru co nejvíce zjednodušit a tím dosáhnout co nejnižších nákladů a to je často náš úkol. Převedení složitého zařízení do virtuální reality znamená ho v podstatě celé naprogramovat v simulaci, vč. fyzikálních zákonů. A to může být mravenčí práce.

    Student je však stejně simulátorem veden k určitým činnostem. Např. „udělej krok A, aby se zahájil proces B“, „pokud jede proces B musíš provádět následující činnosti a hlídat následující hodnoty“. Jsou tedy nacvičovány a opakovány určité postupy, které si student postupně automatizuje. Simulátor ho následně zkouší. Např. „jaké činnosti musíš udělat, aby se zahájil proces B“, nebo „proveď veškeré kroky k tomu, aby se zabránilo chybě“. Činnosti, které mu nejdou, simulátor samozřejmě zaznamená, a dává mu dané úkoly tak dlouho, dokud je student nedělá bez chyb.

    Scénářů – cvičebních postupů – mohou být desítky.

    Mohlo by se zdát, že simulátor z člověka dělá cvičeného robota. Není tomu tak. Osoba v zácviku se naučí tolik scénářů – standartních i krizových – že dokáže předvídat chování stroje i v jiných netrénovaných situacích. Pravděpodobnost, že najde řešení je pak násobně vyšší, než pokud by se v simulátoru neškolil.

    Můžeme si to představit jako výuku jazyka. Pokud se naučím 100 základních frází, budu schopen říci mnohem víc, než je význam těchto 100 frází. Budu schopen kombinovat slova, slovní spojení a mluvnici ze všech naučených frází, a jsem tak schopen sdělit mnohem více, několikátou mocninu naučených frází.

    Školení je možné provádět opakovaně a pravidelně. Např. jako připomenutí nestandartních situací, které nevznikají často, ale mohou způsobit velké škody, třeba zastavení výroby, nebo poškození materiálu.

    Situace je možné do simulátoru v průběhu času přidávat.

    Obrovskou výhodou je, že jakmile je simulátor hotový, jeho provoz již nestojí další náklady. Kdokoliv se může školit v jakékoliv místnosti a zcela samostatně. Výuka práce s bruskou pak může probíhat třeba i doma na home office.

    Základem efektivního vývoje simulátoru (a šetření nákladů), je tedy správně zvolit výukové situace.

    Školení ve VR tak vždy šetří náklady stroje (stroj není k výuce potřeba), personální náklady (není třeba školitele) a čas výuky. Dokážete také vyfiltrovat uchazeče, kteří se na danou pozici nehodí a způsobili by více škody než užitku.