Jak může AR pomoci? Díky chytrým brýlím.

Technologie jsou mocný nástroj, a jsou určené lidem pomáhat v různých směrech. Takové chytré brýle nemusí fungovat pouze v průmyslu, nebo obchodě. Mohou pomoci neslyšícím lidem, zapojit se do hovoru.

Chytré brýle dokáží zpracovávat audio podněty a převést je do textu. Dnešní AI již převádí angličtinu „speech to text“ zcela běžně. Čeština je pro AI o něco komplikovanější, ale i u nás jsou již první vlaštovky, který převod řeči na text testují a zpracovávají.

V chytrých brýlích se pak jednoduše neslyšícímu uživateli zobrazí mluvený text přímo na displeji brýlí. Nemusí nahlížet do mobilu, nebo tabletu, kteréžto technologie již speech to text zpracovávat umí. Může plynule reagovat na přijaté informace a přitom se dívat na partnera. Text vidí přímo v zorném poli.

Chytré brýle mohou pomoci studentům ve školách, kterým handicap velmi ztěžuje vzdělávání. Porozumění mluveného výkladu by pomohlo v rychlejším pochopení a vstřebání učiva.

Chytré brýle mohou také varovat neslyšícího před nebezpečím. Hlasité tóny jako je klakson, siréna nebo křik, zaznamenají a upozorní uživatele na nebezpečí.

Bohužel žádný z výrobců se ještě nepustil do masové výroby, a pravděpodobně zásadním problémem může být doposud dost vysoká cena.

Průmysl 4.0 a technologie jako virtuální a rozšířená realita

Průmysl 4.0, nebo-li Čtvrtá průmyslová revoluce, označuje zavádění digitalizace, robotizace a automatizace do výrobních a jiných průmyslových podniků.

Ale začněme postupně.

První průmyslová revoluce začala někdy v 18. století. Tehdejší, tradičně zemědělská společnost, se odklonila od práce na poli k mechanizovanému zemědělství, výrobě, těžbě a dopravě. Začalo docházet k přesunu od ruční výroby (manufaktuře) k velkovýrobě za pomoci strojů. Hlavním zdrojem energie bylo uhlí a pára.

Díky této průmyslové revoluci se zvýšila životní úroveň většiny obyvatelstva. Došlo k nebývalému růstu populace.

Druhá průmyslová revoluce se datuje k roku 1870, kdy došlo k elektrifikaci, začaly vznikat montážní linky a byly zavedeny nové způsoby komunikace.

V polovině 20. století již nastupuje Třetí průmyslová revoluce. Ta je úzce spjata s vývojem počítačů, automatizací a následně, samozřejmě, rozkvětem internetu.

A nyní nastává období Čtvrté průmyslové revoluce. Kybernetizace, digitalizace, automatizace. Vstup virtuální a rozšířené reality.

Všechna období průmyslové revoluce, přinesla jednoznačnou ekonomickou prosperitu, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění práce, ale také závod podniků v efektivitě, neboť kdo byl schopen při stejných kapacitách vyrábět více, měl konkurenční výhodu, vyšší zisky a nižší náklady. To stejné se očekává i od Průmyslu 4.0.

Co tedy Průmysl 4.0 přináší?

Zavádění umělé inteligence (UI) do procesů. Ať už oblasti plánování, výroby, logistiky nebo zákaznické péče. Zavádění inovací, mobilních a jiných aplikací k monitoringu nebo ovládání strojů a přístrojů. Internet věcí – propojení a integrace jednotlivých strojů a přístrojů ke zlepšení komunikace a workflow.

Senzorické rozšíření strojů a přístrojů k manažerskému dohledu a efektivnímu plánování vytíženosti technologií. Senzory budou schopny snímat veškeré potřebné údaje a digitalizovat je, pro dokonalý přehled manažera, případně jako podklad pro UI k plánování výroby.

Zavedení virtuální reality ke školení zaměstnanců, k tréninku krizových situací, snížení škod na majetku a zdraví zaměstnanců. 

Virtuální realita, co by pomůcka pro obchod a marketing.

Zavedení rozšířené reality ke spolupráci v rámci celého světa, k instruktáži a řízení zaměstnanců při odborných činnostech, bez nutnosti nahlížení do papírového manuálu. Nebo online manažerské kontrole za pomoci senzorických rozšíření strojů.

Rozšířená realita pro obchod a marketing.

Již není otázkou, zda firmy a podniky překročí práh a vstoupí do Industry 4.0., ale kdy tak udělají. Pokud si chtějí udržet konkurenceschopnost, přitahovat zaměstnance a být atraktivní pro obchodní partnery, a pojistit si ziskovost svého byznysu, pak je tento krok do budoucnosti nezbytný.

Domluvte si s námi schůzku, a probereme možnosti, jaké vám můžeme nabídnout.

Kontaktujte nás: ahoj@icebreakers.mindfulsolutions.cz

Virtuální a rozšířená realita v muzeu

Cestujte zpátky časem… No opravdu. Díky virtuální realitě, můžete navštívit historická místa a historické události, o kterých se Vám ani nesnilo.

Ve virtuální realitě, se můžete potkat s významnými osobnostmi minulosti. Zmapovat jak šel čas a jak se místa postupně měnila. Můžete se zúčastnit tažení Napoleona Bonaparte a nebo se podívat, jak lidé zvonili klíči na Václavském náměstí při Sametové revoluci.

Lidé chtějí prožívat, aby si lépe zapamatovali.

Je jednoduché si přečíst článek o zajímavostech z historie, nebo přírodovědy, ale prožít si situaci téměř na „vlastní kůži“ to se vryje do paměti výrazně déle. Zažijte a pochopíte. To je koncept virtuální reality.

V České Republice je již několik muzeí a galerií, které moderní technologie zařadili do svého programu. Například Zlínská galerie využila VR na své výstavě Rozum vs Cit. V Olomouci je možné projít se po středověkém náměstí, nově chystá své expozice i Most.

Mezi další možnosti využití v muzeích a galeriích patří rozšířená realita.

Díky tabletu, nebo chytrému mobilu si nyní můžete zobrazit různé artefakty ve 3D, prohlédnout a prozkoumat si je ze všech stran. Předměty, které můžete obvykle vidět pouze ve vitríně nebo na obrázku, bude ležet přímo před vámi, jen se jí dotknout. Při pohledu na obraz vám pro změnu mohou „vyběhnout“ doplňující informace k tématu, nebo 3D model autora v celé jeho kráse.

Při používání rozšířené reality se můžete setkat třeba i s QR kódy. Ty umožňují zobrazit video obsah, obrázky, 3D model, hlasovou nahrávku a nebo psaný text, k jakémukoliv exponátu, k jakékoliv události. Stačí namířit mobil nebo tablet, načíst QR kód a z nudné prohlídky se může stát interaktivní zábavná vzdělávací aktivita.

V době, která je na vnímání a pozornost návštěvníků velice náročná, je virtuální a rozšířená realita novým způsobem, jak přitáhnout do muzeí a galerií nové, mladé návštěvníky. Zároveň zaujme i ty stávající, kteří jsou pravidelnými účastníky a muzea nebo galerie pro ně nejsou neznámé. Pohled na historii z nového úhlu, prožití si událostí, návštěva dalekých míst a cesta časem do historie – to jsou aktivity, které budou brzy přístupné ve většině moderních muzeí.

Co je zač generace Z, jak s ní pracovat a jak ji pochopit.

Rozhovor s panem Vítkem Heinzem – bývalým učitelem a zkušeným personalistou, a panem Pánkem, čerstvým absolventem.

Téma: Kdo je generace Z, a jak s ní pracovat, jak ji pochopit a co s ní dělat.

Vít Heinz je zkušeným personalistou, který pracuje pro velké průmyslové korporace. Momentálně zakotvil v automotive a svěřil se nám se svými zkušenostmi s mladou generací pracujících.

Jako Generace Z, je označována generace lidí narozených mezi roky 1996 – 2012. Jsou mladí, digitalizovaní, závislí na sociálních sítích, umí psát rychle zprávy a stejně jako píší, tak i rychle a stroze mluví. Jsou zahlceni informacemi a neví co si počít se svým životem. Chtějí práci, která jim bude vyhovovat, nesmíří se jen tak s něčím – a není pro ně problém ze zaměstnání odejít, a to klidně ze dne na den.

Starší dospělé nepovažují automaticky za autoritu. Naopak. Často se snaží prosadit a ukázat se jako silný „protivník“. 

Nebudou dělat něco, co se jim nelíbí. Vše chtějí rychle, nemají v úmyslu na nic čekat. 

Jak s takovými lidmi fungovat v práci a jak mohou pomoct moderní technologie jako je virtuální a rozšířená realita. O tom všem se bavíme v 7 dílném cyklu na téma Jak mohou imerzivní technologie pomoct s náborem a zaměstnáváním generace Z.

Hovoří:

Eva Bajerová – project manager ve společnosti Icebreakers.cz

Vít Heinz – bývalý učitel a personalista

Roman Pánek – absolvent

Kompletní YouTube kanál Icebreakers.cz najdete zde.

Co je to VR sickness a jak to s ní ve skutečnosti je? ????

Ano – virtuální realita „oblbuje“ mozek. Takže ano – může být nepříjemná, pokud s ní nemáte žádnou, nebo máte jenom malou zkušenost.

Ve virtuální realitě se můžete pohybovat, létat, jezdit, běhat – ale Vaše tělo je ve skutečnosti na místě. To občas může mozku trošku zatopit.

Obecně však platí:

???? Muži snášení pobyt ve VR o něco málo lépe než ženy.
????  Mladší věkové skupiny mají k technologii také blíže, takže čím je uživatel mladší, tím lépe si na VR zvyká. (Mluvíme o dospělých uživatelích).
????  Optimální doba používání VR brýlí je kolem 10 minut, ovšem ani 20 minut nebývá výjimkou.
????  Většinou může být člověk po sundání brýlí dezorinentovaný (podobný pocit jako byste měli 10 minut zavázané oči), a může pociťovat nevolnost. Nevolnost ovšem ustupuje, čím častějí brýle používáte.
????  Takže, jde o zvyk.

Mezi nejlépe akceptované patří různé relaxační nebo školící aplikace. Spíše statické, kde se příliš nepohybujete pomocí ovladačů. Učení, montáž, plnění úkolů, trénink činností.

Dobře snášené jsou také aplikace, kde uživatel například chodí na pásu a kolem něj se hýbe svět, jako by se opravdu procházel. Nebo se jedná o plynulé pomalé pohyby, které uživatele nezatěžují.

Nejhůře snášené jsou aktivní hry, kde je hodně pohybu a mnoho intenzivních vizuálních vjemů.
Dobrým příkladem může být horská dráha ve VR. (Ale tu můžeme špatně snášet i ve skutečném světě). ????

Takže, abychom to shrnuli:

???? Čím víc se VR prostředí podobá reálné situaci, tím méně nás zatěžuje.
???? Je potřeba dávat si občas pauzu.
???? A čím častěji budete VR používat, tím víc v pohodě ji budete akceptovat.

Inspirace ze Španělska, třeba pro České dráhy

ADIF, Španělský provozovatel veřejné železniční dopravy, je státní organizace spravující národní železniční síť ve Španělsku. A právě tato společnost, ekvivalent našich Českých drah, si vybrala firmu Virtualware, aby jim vytvořila novou generaci tréninkových simulátorů virtuální reality, pro železniční infrastrukturu, výstavbu a údržbu.

Společnost ADIF, se zavázala inovovat a zlepšovat své školicí procesy, a investuje téměř milion eur do transformace svých simulačních modulů. Využívá technologii virtuální reality jako základ k nastavení nových standardů vzdělávacího programu pro své zaměstnance. Společnost se také rozhodla postavit 250 m2 velkou tréninkovou místnost ve Valencii, právě pro simulace ve virtuální realitě. Bude se jednat o nejmodernější centrum pro vedení a zlepšování tréninkových procesů v realistických pohlcujících prostředích (virtuální a rozšířená realita) pro větší množství uživatelů.

ADIF, správce železniční infrastruktury, je státní společnost spadající pod ministerstvo dopravy a městské agendy. Jejich posláním je rozšiřovat španělský železniční systém prostřednictvím rozvoje a správy bezpečné, efektivní a udržitelné infrastruktury, podle nejvyšších standardů kvality z hlediska životního prostředí. ADIF se řídí myšlenkou sociální odpovědnosti a oddanosti veřejnosti.

Tato obří inovace ve státní sféře Španělska nás okamžitě přivedla na otázku, kdy se budou takové inovace zavádět i u nás, v Česku. Náš národní dopravce by zasluhoval vyšší prestiž než aktuálně má. Využití moderních technologií k provozu, školení, vzdělávání, BOZP a spol, by mohlo onu ztracenou prestiž vrátit.

Zdroj článku zde.